Šalvěj

Šalvěj

Šalvěj je silně aromatická bylinka s výraznou chutí, která původem pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie. Je součástí nejrůznějších kořenících směsí, například provensálských bylinek. Výrazná chuť a aroma šalvěje vyniknou při přípravě masitých pokrmů, zejména z telecího, skopového a jehněčího masa, ale stejně dobře se hodí i k rybám či vepřovému. Šalvěj také skvěle dochutí bylinkové máslo nebo pomazánky z tvarohu a čerstvých sýrů.



Popis rostliny

Šalvěj je vytrvalá polokeřová rostlina dorůstající až do výšky jednoho metru. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, v dolní části dřevnaté s mírným zabarvením do fialova. Šalvěj je stálezelená rostlina, její listy jsou oválného tvaru, na vrchu tmavší barvy se silnou žilnatinou, spodní část má stříbřitý sametový povrch. Rostlina kvete modrofialovými květy – lichopřesleny, které vyrůstají na vrcholu rostliny, mezi horními lístky. Plod šalvěje nazýváme tvrdka a má elipsový tvar.

Historie a původ

Šalvěj má domovinu ve Středomoří, kde roste na slunných svazích a skalách. Ve střední Evropě se začala pěstovat od 9. století jako oblíbená léčivá rostlina a koření. Je známá svými antiseptickými účinky. Nápoj ze šalvěje byl po mnoho staletí předchůdcem čaje a kávy. Za dob antiky byly listy šalvěje považovány za symbol věčného života. Šalvěj byla pěstována v mnoha odrůdách a hojně využívána ke kořenění masitých pokrmů. Ve středověku byla tato rostlina také velmi oblíbená, vyráběla se z ní léčivá šalvějová voda. V 16. století se bylina začala používat ke zkrášlování, přidávala s do černého barviva na vlasy, její listy plnily funkci zubního kartáčku. Ve staročeské kuchyni byla šalvěj používána jako náhrada za petrželku.

Chuť a vůně

Šalvěj je silně aromatická bylinka, která má nahořklou kořenitou vůni.

Použití v kuchyni

Šalvěj v sušeném stavu je aromatičtější nežli čerstvá, proto je třeba ji používat ke kořenění v malém množství. Je velmi vhodná k přípravě tučných jídel, protože je o ní známo, že podporuje trávení. Bez šalvěje se neobejde například rybí polévka, je výborná k přípravě telecího, skopového a vepřového masa, nádivka se špetkou šalvěje získá skvělou netradiční příchuť. Hodí se ale i na kořenění krůtího a kuřecího masa, karbanátků a sekané. Kořením se dají dochutit luštěniny, dušená zelenina, rajčata, paštiky nebo marmelády. Čerstvá šalvěj je nejvhodnější k přípravě salátů, pomazánek z tavených sýrů, vajec a šalvějového másla.

Skladování

Šalvěj sušíme rozloženou ve slabé vrstvě, na stinném místě s dostatečným přístupem vzduchu. Bylina se suší při teplotě nepřesahující 30 °C a následně se skladuje v suchu a chladu, nejlépe v uzavřené dóze. Čerstvé lístky je nutno skladovat v lednici, tam ale vydrží pouze několik dnů.

KAM TEĎ

11 Celkem druhů

Naše webové stránky vloží soubory cookie do vašeho prohlížeče nebo zařízení, pokud máte tuto funkci v nastavení prohlížeče aktivovanou.
Tyto soubory cookie používáme ke zlepšení funkčnosti těchto webových stránek, analýzám a pro zájmově orientovanou reklamu.

Přečtěte si více Zavřít