Pepř bílý

Pepř bílý

Chuťově výrazný bílý pepř se pěstuje v tropických a subtropických oblastech, získává se ze zralých, sušených a vyloupaných bobulí stálezeleného pepřovníku. Chuť a vůně jsou daleko jemnější, lahodnější a aromatičtější než u pepře černého. Používá se k přípravě světlých omáček, smetanových polévek, salátů, pomazánek, ryb a tvarohových i vajíčkových pokrmů. Vhodný je také pro bílá masa a drůbež.

Popis rostliny

Pepřovník je tropická stálezelená liána, která ovíjí stromy. Při pěstování dosahuje délky 4 metrů, ve volné přírodě až 15 m. Plody o velikosti 5 až 6 mm rostou v hroznech. Bobule jsou zelené a při dozrání červenají. Sušené bobule mohou mít různé barvy a velikosti. Existuje několik barevných druhů pepřů, ovšem jedná se o stejné bobule pepřovníku, které se rozdílně suší a připravují. Jako koření se používá pepř černý, bílý, zelený a červený. Bílý pepř se získává ze zralých, sušených a vyloupaných bobulí. Z plodu se oddělí červená slupka. Rostlina se větví do mnoha tenkých větviček, ze kterých vyrůstají listy. Pepřovník se v dnešní době pěstuje na plantážích a může se dožít až 60 let.

Historie a původ

Pepř se používá v kuchyních po celém světě. Pepř byl odpradávna nejvzácnějším kořením, se kterým se obchodovalo. Poprvé ho do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie. V období zámořských objevů se stal pepř jedním z hlavních motivačním faktorů k námořním výpravám na východ. Pepř jednoznačně ovlivnil vývoj dějin a byl příčinou nespočtu válek. Bez velké poptávky o toto koření by nikdy nevznikly velké koloniální říše. Pepř byl ve své době stejně ceněný jako zlato. Znali ho již staří Římané, kteří používali trochu jinou odrůdu, piper longum, ta je jemnější než dnešní černý pepř.

V průběhu staletí byl pepř dovážen do Evropy přes obchodní trasy, které kontrolovali Arabové. Po pádu Byzantské říše se postupně staly centrem evropského obchodu s kořením Benátky. Pepř byl dokonce oblíbenější než skořice a hřebíček. Monopol Benátek se zhroutil až poté, co portugalský námořník Vasco da Gama objevil námořní trasu do Indie, kde se pepř vyskytoval hojně. Původní domovinou pepře je jižní Indie a Kambodža. Pepř je v dnešní době při vaření nepostradatelný.

Chuť a vůně

Pepř má výraznou chuť a štiplavé aroma. Chuť a vůně bílého pepře jsou ale daleko jemnější, lahodnější a aromatičtější než u pepře černého.

Použití v kuchyni

Pepř je univerzálním kořením, se kterým lze ochutit různé pokrmy. Jedná se o základní koření, které nechybí v žádné kuchyni. Bílý pepř se používá k přípravě světlých omáček, smetanových polévek, salátů, pomazánek, ryb a tvarohových i vajíčkových pokrmů. Vhodný je také pro bílá masa a drůbež. Chuť pepře je nejvýraznější, pokud jsou bobule čerstvě rozdrcené. Bílý pepř je vhodný také do majonéz, plněných masových výrobků, marinád nebo paštik.

Při přípravě jídel se můžete setkat s barevným pepřem, což je směs černého, bílého, zeleného a červeného pepře. Barevný pepř se hodí do všech pokrmů, kde chceme dosáhnout výraznější, plné a aromatické chuti. Má velmi široké uplatnění od předkrmů, přes pomazánky a polévky až k masovým pokrmům i omáčkám. Výraznou chuť této směsi oceníte především na kvalitním mase. Vyzkoušejte ji na hovězí steaky, plátky tuňáka či lososa.

Skladování

Pepř skladujte ve vzduchotěsné, dobře uzavřené nádobě na temném a suchém místě bez přístupu slunečního svitu. Pepř celý si můžete namlít podle potřeby ručním mlýnkem.

KAM TEĎ

27 Celkem druhů

Naše webové stránky vloží soubory cookie do vašeho prohlížeče nebo zařízení, pokud máte tuto funkci v nastavení prohlížeče aktivovanou.
Tyto soubory cookie používáme ke zlepšení funkčnosti těchto webových stránek, analýzám a pro zájmově orientovanou reklamu.

Přečtěte si více Zavřít