Česnek medvědí

Česnek medvědí

Česnek je bylinka, která je rozšířena zejména v nížinách, v lužních lesích bohatých na živiny. V kuchyni se využívají zejména listy, ale možné je využít i cibule rostliny. Listy mají typickou česnekovou chuť a možnost jejich použití je stejná jako u klasického česneku. Výborně se tak hodí k ochucení salátů, pomazánek, polévek nebo pro přípravu bylinkového másla.

Popis rostliny

Medvědí česnek je vytrvalá bylina dorůstající 10–45 cm, s podzemní 4–6 cm velkou cibulí. Cibule je podlouhlého tvaru o tloušťce 1–2 cm s bílými až nažloutlými obalovými šupinami. Stvol je přímý a oblý, bylina má přízemní 2–3 podlouhlé listy elipsovitého tvaru. Rostlina je na vrcholu zakončena květenstvím a tobolkou, která je plodem. Květy jsou drobné, rostoucí v polokulovitém, řídkém okolíku o počtu 6–20 květů. Česnek medvědí má dva poddruhy, a to pravý a ukrajinský, odlišnost je dána květní stopkou. Rostlina je svými listy velmi podobná jedovaté konvalince vonné, avšak po přivonění je u česneku patrná výrazná česneková vůně listů, které obsahují vysoké množství silice. Bylina má ráda vlhká stinná místa na severní straně. Pěstování česneku medvědího je nenáročné, dá se množit pomocí cibulek, nebo semínek, pěstuje se jako bylinka i pro okrasu.

Historie a původ

Medvědí česnek byl hojně pěstován našimi předky v okolí starých slovanských hradišť, což dokazují i archeologické nálezy, byl považován za zdroj vitamínů a energie. Medvědí česnek byl využíván jako přírodní antibiotikum, je to jedna z nejznámějších bylin lidového léčitelství, měl všestranné využití. Předkové věřili, že pomáhá při nejrůznějších obtížích, například zmírnění bolesti křečových žil nebo při potížích s dechem. Šťáva z listů byla hojně využívána jako hmyzí repelent nebo jako dezinfekce v domácnostech. Medvědí česnek je údajně pojmenován po medvědech, kteří po zimním spánku putují až desítky kilometrů daleko, aby se napásli čerstvého česneku a tím zbavili žaludek bakterií a plísní. Jiné zdroje udávají, že medvědí česnek takto pojmenovali Germáni, kteří věřili, že česnek dodává velkou medvědí sílu. V 19. století bylo ve Švýcarsku velmi oblíbené nechávat domácí zvířata ve velké míře spásat medvědí česnek, vůně a chuť česneku se pak přenesla i do masa a mléka.

Chuť a vůně

Česnek medvědí má štiplavou, kořeněnou chuť a charakteristickou vůni česneku.

Použití v kuchyni

Lístky medvědího česneku je nejlepší přidávat do pokrmu v čerstvém stavu. Nejlépe dochutí zeleninové saláty, bylinkové máslo, pomazánky, tvarohy, sýry, dresinky, vařené brambory. Medvědí česnek je také výborný k přípravě těstovin, celestýnských nudlí, špenátu, masových vývarů a zeleninových polévek i slaného pečiva. Lístky česneku naložené v oleji jsou výborné pro výrobu česnekového pesta. Je vhodný k dochucení různých mas, masových rolád, nákypů a nádivek. Například zabalením jehněčího masa do listů česneku před pečením získáme vynikající chuť masa provoněného česnekem. Z listů česneku medvědího lze připravit česnekové víno.

Skladování

Nejhodnější doba pro sběr česneku medvědího je od března do poloviny května, je to období, kdy rostlina ještě nekvete. Cibulky sbíráme až koncem léta. Medvědí česnek je nejlepší využívat v čerstvém stavu, vařením či sušením ztrácí na síle vůně i chuť, zmrazováním pak o něco méně. Čerstvý česnek je možné uskladnit v lednici, tam ale vydrží pouze několik dnů. Usušený česnek medvědí skladujeme v suchu a temnu, nejlépe v neprodyšné uzavíratelné nádobě.

KAM TEĎ

11 Celkem druhů